Úvod | Super (rubriky)

Vraždili, koho se jim zachtělo

Na předměstí Badland v Lincolnu byl v roce 1958 učiněn hrůzný nález, který odstartoval sérii nelítostných vražd.

Na dveřích domu Bartlettových byl od 25. ledna nápis ~Nechoďte dovnitř, máme chřipku~. Když po několika dnech přišli na návštěvu příbuzní, poslala je čtrnáctiletá Carryl Ann Bartlettová pryč. Oni ale zavolali policisty. I ty Carryl uklidnila. Za dva dny příbuzní vyrazili dveře. Dívka zmizela, v domě byly jen mrtvoly její matky, otčíma a dvouleté sestřičky. Kriminalisté zjistili, že 21. ledna navštívil rodinu Carryin sedmnáctiletý přítel Charles Starkweather, známý rváč a násilník. Vždy ho fascinovaly zbraně, k jeho zálibám patřily zběsilé jízdy kradenými vozy. K Bartlettovým přišel s puškou, měl jít s Carryiným otčímem na králíky. Policie po něm vyhlásila pátrání a začala hledat dívčino tělo. Svědkové zanedlouho Carryl viděli jet s Charliem v autě. Unesl ji, nebo byla jeho komplicem?

Řádění mladistvých milenců

Dne 27. ledna dojeli do městečka Bennet, tam vnikli na farmu sedmdesátiletého pana Mayera. Charlie ho zastřelil, ukradl mu peníze, zbraň a nějaké šatstvo. Mrtvolu ukryl v prádelně pod prostěradly. Když na místo dorazila policie, mladík a dívka už byli pryč. Vraceli se domů v autě, které Charlie ukradl při stopování. Řidič a jeho dívka byli později nalezeni v jednom sklepení, oba zastřelení a pobodaní. V Lincolnu vnikli do domu bohatého pana W arda a zabili ho. Paní Wardová se pokoušela zavolat pomoc a Charlie ji bodl do zad loveckým nožem. Pak svázali služku a ubodali ji. Nález těchto tří těl vyvolal paniku. Lidé se ozbrojovali, byla povolána Národní garda, na dopadení pachatelů byla vypsána odměna. Dobrovolné hlídky prohledávaly každý možný úkryt.

Dopadení

Dvojice slyšela v rádiu popis svého packardu, a tak se Charlie pokusil ukrást jiné auto. Řidiče zabil, nepodařilo se mu ale rozjet. Když poblíž zastavil zástupce šerifa, mladík skočil do packarda a ujel. Dívku tam nechal stát a ona se rozběhla k policistovi s voláním o pomoc. Následovala honička jako ve filmu. Po varovných výstřelech se Charlie vzdal. Byl obviněn z deseti vražd. Přiznal se k osmi s tím, že šlo o sebeobranu. Dítě prý zabil, aby ho umlčel, když se rozplakalo. Přiznal se také k dosud neobjasněné vraždě pumpaře, kterého okradl, odvezl na opuštěné místo a zabil. Na stěnu cely Charlie napsal, že Carryl zabila dvě ženy, ona to ale popřela. Ke spolupráci ji prý donutil, řekl jí, že drží její rodinu jako rukojmí. Prokurátor byl však přesvědčen, že se na zločinech podílela dobrovolně, a obžaloval ji také.

Verdikt soudu

Souzeni byli odděleně. Charlieho advokáti povolali tři psychiatry, žádný ale nevydal osvědčení o nepříčetnosti. Porota ho shledala vinným, byl odsouzen k trestu smrti. Obžaloba ho vyzvala, aby svědčil proti Carryl. Vypověděl, že to ona ho přemluvila k vyvraždění své rodiny. Zatímco po činu uklízel, dívala se prý na televizi. V domě pak spolu strávili pět dní. Před soudem také rozšířil obvinění, když tvrdil, že zabila tři z jejich obětí. Všechno popřela. Její obhájci vsadili na mládí klientky, vždyť jí dosud nebylo ani patnáct let. Při rozhovoru pro televizi řekla, že se s Charliem chtěla rozejít a že ji unesl. Postoj veřejnosti byl nepřátelský, ani porota nebyla zcela nezaujatá - v té ale převládal spíš soucit k mladistvé delikventce. Přesto byla odsouzena na doživotí.

Jejich další osudy

Charlie zatím bojoval o život odvoláními a žádostmi o milost s odůvodněním, že ve vězení našel Boha. Získal však jen odklad o pár týdnů a 24. června 1959 byl popraven na elektrickém křesle. Carryl putovala do věznice v Yorku, kde panovaly velmi tvrdé podmínky. Trestankyně se dokonce nesměly ani usmívat. Neměly žádný kontakt s okolním světem, při doživotí nesměly pracovat a studovat mohly jen pár hodin týdně. Carryl tak trvalo deset let, než si dokončila středoškolské vzdělání. Jak dospívala, měnily se názory na funkci vězeňství. Brány trestnice poprvé opustila po osmi letech, kdy soud projednával nové přezkoumání jejího však zamítnut. V roce 1971 ji úřady začaly připravovat na možné propuštění. Její důvěryhodné chování totiž slibovalo nápravu. Dostala také možnost pracovat v jeslích při místním kostele - z toho ale byly matky značně nervózní, nelíbilo se jim, že se o jejich děti stará vražednice. Dne 20. června 1976 byla Carryl propuštěna. Odpykala si osmnáct let vězení a stále tvrdila, že je nevinná.

Datum vydání: 10.11.2001

Archiv článků, dnes již neexistujícího deníku Super

Starší články z této rubriky:

Braňte se před zloději hlídače auta
Jménem Satana vyvolal paniku
CHYTRÝ KVÍZ
CO DĚLAT Když byl v bytě zloděj
Vyvraždění RODINY BAMBEROVÝCH
Bonnie a Clyde byli chladnokrevní vrazi

Novější články z této rubriky:

Chraňte se před násilím