Úvod | Super (rubriky)

Peklo osminásobné vzaždy

14. června roku 1966 v šest hodin ráno vyburcoval obyvatele chicagského předměstí neobvyklý hluk. V okně ubytovny ošetřovatelek seděla dívka a zoufale křičela. Byla to zdravotní sestra Corazón Amoraová. Sousedé přivolali policisty, ti vstoupili do budovy a spatřili obraz strašlivého masakru. V různých místnostech tam leželo osm mrtvých dívek, všechny ubodané, uškrcené nebo obojí dohromady.

Osudná noc

Večer předtím trávilo šest děvčat pohromadě, když kdosi zabouchal na hlavní dveře. Za nimi stál muž s pistolí a nožem. ~Já vám neublížím, potřebuju jen peníze, abych se dostal do New Orleansu,~ řekl. Tím ale veškerá mírumilovnost končila. Nejprve všechny dívky svázal pruhy látky, natrhanými z prostěradla. Pak jednu po druhé vyvlékal z místnosti a postupně je vraždil. Uprostřed jeho běsnění se vrátily na ubytovnu další tři spolubydlící, s nimiž se vůbec nezdržoval a rovnou je ubodal. V nestřežené chvíli, když byl maniak právě zaměstnán jinde, se Corazón skulila na zem a nasoukala se pod postel. Téměř se neodvažovala dýchat. On zřejmě ztratil přehled, kolik ošetřovatelek celkem v domě bylo, a když neviděl v místnosti žádné další známky života, ubytovnu opustil. Dívka polomrtvá hrůzou však zůstala v úkrytu až do rána, teprve za světla se odhodlala někoho přivolat.

Rychlá identifikace

Kromě toho všeho Corazón při výslechu ještě uvedla, že neznámý mluvil jako námořník. Policejnímu kreslíři pomohla s tvorbou jeho portrétu a vzpomněla si, že měl na paži vytetovaná slova Zrozen rozpoutat peklo. V přístavu se upamatovali, že tam nezaměstnaný námořník Richard Speck skutečně hledal loď do New Orleansu, a jeho fotografie odpovídala kresbě. Speckovy otisky byly v archivu FBI a shodovaly se s otisky nalezenými na místě činu. Policejní superintendant O. W. Wilson, který vedl vyšetřování, tak mohl už za dva dny uveřejnit ve všech novinách snímek hledaného pachatele, uvedený stručným titulkem: To je ten muž.

Stejně rychlé zatčení

Zanedlouho přišlo oznámení z místní nemocnice, kde přijali pacienta B. Briana. Ten si v laciném hotelu střepem z rozbité láhve přeřezal žíly, sebevraždu však nedotáhl do konce a vyhledal pomoc. Jeden z lékařů si všiml, že má na paži právě takové tetování, o jakém četl v novinách. Podoba souhlasila, a tak byl pacient převezen do vězeňské nemocnice. Třebaže byl omámený sedativy, v pokoji ho hlídali dva strážní a byl připoután k posteli koženými řemeny. Policisté přivedli do nemocnice Corazón, aby zatčeného identifikovala. Bezpečně ho poznala a poté se zhroutila. Z pozdějšího vyšetřování vyšlo najevo, že Speck právě seděl v baru, když televize vysílala pátrací relaci. Zpanikařil, pod falešným jménem se ukryl v hotelu a tam se pokusil zabít. To všechno připustil, tvrdil ale, že na osminásobnou vraždu se nepamatuje. Této verze se držel po celou dobu, kdy proti němu bylo vedeno soudní řízení, a protože se nikdy nepřiznal, nebyl objasněn ani motiv, který ho ke spáchání zločinu vedl.

~Všichni říkají, že jsem to udělal~

Proces začal 20. února 1967. Protože Speck neměl peníze na advokáta, byl mu přidělen obhájce ex offo. Ten chtěl postavit obhajobu na duševní chorobě a přechodné nepříčetnosti v době činu. Jeho mandant totiž v minulosti utrpěl úraz hlavy, kromě toho měl mozek poškozený nemírným požíváním alkoholu a narkotik. Odborné posudky psychiatrů ho však nezbavily odpovědnosti za jeho jednání. Obžalovaný stále tvrdil, že se na nic nepamatuje, onoho dne byl prý pod vlivem drog, a když se probral z omámení, měl ruce od krve. Na otázku, zda ty ošetřovatelky zabil, odpověděl: ~Všichni říkají, že jsem to udělal. Když to říkají, tak jsem to asi udělal.~

Spokojený vězeň

Dne 5. června bylo jednání ukončeno, porota shledala obžalovaného vinným a doporučila trest smrti. Soudce stanovil exekuci na září, nikdy však nebyla vykonána. Kvůli odvoláním se oddalovala a koncem roku 1967 byly v souvislosti s diskusí o trestu smrti v USA pozastaveny všechny popravy. Proces se Speckem byl revokován a v roce 1972 byl vynesen nový rozsudek: trest odnětí svobody na osmkrát padesát let. Z nich si odpykal jen malou část a podle výpovědí strážných byl ve vězení celkem spokojený. V roce 1991 tam zemřel na infarkt pouhý den před svými padesátými narozeninami.

Příběh Richarda Specka můžete sledovat v dokumentárním filmu, který je součástí cyklu Velké kriminální případy 20, století, vysílaného televizí Prima vždy v sobotu a neděli od 17.30.

Datum vydání: 6.10.2001

Archiv článků, dnes již neexistujícího deníku Super

Starší články z této rubriky:

Nenabízejte své auto zlodějům
Jak nenaletět prodejným ženám?
VRAH, který vešel do dějin kriminalistiky
Alchymista, jemuž chutnala krev
Pozor na kapsáře!
Odhalení PÁNA HMYZU

Novější články z této rubriky:

Vraždili, koho se jim zachtělo
Chraňte se před násilím
Braňte se před zloději hlídače auta
Jménem Satana vyvolal paniku
CHYTRÝ KVÍZ
CO DĚLAT Když byl v bytě zloděj