Úvod | Super (rubriky)

Slovenský král bodyčeků relaxuje při malování

~Otec mi vždycky kladl na srdce, že slovíčka děkuji a prosím otvírají dveře do celého světa. A toho se držím...,~ říká obránce N. Y. Islanders Zdeno Chára

HANNOVER - Měří 205 centimetrů, váží 115 kilogramů a letos byl v NHL vyhlášen nejlépe bodyčekujícím hráčem. Tvrdý bek New York Islanders, slovenský kapitán Zdeno Chára (24), pochází ze sportovní rodiny. Jeho otec je trenérem zápasnické reprezentace, ale Zdeno si svou cestu na sportovní vrchol musel tvrdě vybojovat. Jako dospívajícímu chlapci mu všichni říkali, ať raději pověsí brusle na hřebík (při své výšce působil neohrabaně), a nebýt agenta Jaromíra Henyše, určitě by se z něj nikdy slavný hokejista nestal. Chára sice budí na ledě hrůzu, ale v soukromí je pravý opak. Tichý, uzavřený mladý muž. Jeho největší zálibou je malování.

Jak to jde s hokejem dohromady?

~Hokej je pro mne práce, byznys. NHL je nesmírně tvrdá soutěž a já se v ní díky svým fyzickým dispozicím velmi dobře uplatním. Snažím se využít svou velikost a sílu. V posledních dvou letech jsem se dostal mezi tři nejlépe bodyčekující hráče, letos jsem byl dokonce vůbec nejlepší a mám z toho velikou radost. A malování? To je ideální relaxace, na všechno kolem zapomenu.~

Kdy jste začal malovat?

~Asi před třemi lety. Díval jsem se na televizi a zaujal mě seriál, v němž malíř Bobby Ross vysvětloval správnou techniku malování. Začalo mě to strašně bavit, vypadalo to ale mnohem snadněji, než to pak ve skutečnosti bylo.~

Jakou známku jste měl ve škole z výtvarné výchovy?

~Asi jedničku, už si to nepamatuji...~

Co jste namaloval na svůj první obraz?

~Maluji výhradně krajiny, přírodu. Zobrazovat tváře nebo osoby by mě nebavilo. Zásadně nemaluji podle předlohy, nechám se unášet fantazií a podle nálady si vymyslím krajinu. Většinou jsou na mých obrazech hory, lesy a jezera. Mám přírodu velmi rád, všude je ticho a klid... Poblíž New Yorku bohužel žádné hory nejsou, ale mám štěstí, že bydlím v tichém místě Glen Cove na Long Islandu. Kolem je takový tichý parčík, nesmí tam jezdit ani auta. Moc mi to tam vyhovuje. Chodíme s přítelkyní Taťánou na procházky k zálivu, je to krásné romantické místo. Měli jsme na něj štěstí. Na Slovensku vyrážím na túry do Tater.~

Kdy vás nejčastěji políbí múza?

~Múzy mě mohou líbat jenom když mám volno a nemusím trénovat... Žádný svůj obraz jsem ale nenamaloval najednou. Začnu, pak ho nechám oddechnout a po několika dnech se k němu vrátím. Moje obrazy, to jsou zpravidla pospojované myšlenky, někdy se na to cítím, jindy ne...~

Daroval jste už někomu své dílo?

~Ne, nechávám si je pro sebe. Občas o svých výtvorech diskutuji s přítelkyní, ale jinak to pokládám za soukromou záležitost.~

Kterého malíře obdivujete, kdo je vám svou tvorbou nejblíž?

~Mně se hrozně líbil Bobby Ross z televizního seriálu. On už bohužel zemřel, ale já si na něj často vzpomenu.~

Picasso, Dalí nebo někdo další se vám nelíbí?

~Ne, já má svou vlastní tvorbu a umění. Jak bych to řekl, mám svůj malířský koutek a o nikoho jiného se nestarám.~

Takže nechodíte ani do galerií?

~To ano, byl jsem se v Los Angeles podívat na malíře, který zobrazuje moře, delfíny, ale maluje všechno, jako by to bylo pod vodou. To je hrozně krásné. Dokonce maluje v Americe i na budovy. Bohužel si teď nemohu vybavit jeho jméno...~

Na závěr jedna výhradně hokejová otázka. Proč jste odešel od agenta Riche Wintera?

~Byly mezi námi neshody. On je bezesporu vynikající agent, ale mě prostě nevyhovoval. Jako hráč i osoba mám rád jiný druh lidí. Jsem tišší, uzavřenější a nerad jsem středem pozornosti. Nebudu se tlačit někam, kam nepatřím. Otec mi vždycky říkal, že slovíčka děkuji a prosím otvírají dveře do celého světa a toho se držím...~

Datum vydání: 11.5.2001

Archiv článků, dnes již neexistujícího deníku Super

Starší články z této rubriky:

MINIKAMERY instaluje emigrant
Fasel chce hokejovou Ligu mistrů
Paroulek míří do Columbusu
Obhájci titulu pokračují VE SPANILÉ JÍZDĚ
Kdo druhému jámu kopá, sám…
FAVORITE postupují dál

Novější články z této rubriky:

MARADONA SE ROZLOUČIL se slzami v očích
Lvíčata požene hlad po úspěchu
VOŘÍŠEK potřeboval pohodu
Brückner stíhá všechno
Cipro do Plzně, nebo...?
Baránek v Blšanech skončil!