Úvod | Super (rubriky)

Proutkaři slaví stále velké úspěchy

Práce s virgulí se nemění

Virgule pochází z latinského slova ~virgula~, což značí ~proutek, větvička, kouzelný proutek či hůlka~. Nejen ve středověku, ale i v mnohem starších pramenech nacházíme čarodějné proutky či hole. Ve starořeckých bájích vidlicovitá větvička jmelí otevírá brány od podsvětí. V bibli se píše o Mojžíšovi, který udeřil holí do skály a vytryskl z ní pramen vody, a proto Židé prchající z Egypta nezahynuli. Už před 22 stoletími znali proutkařství staří Číňané. Ve středověku používali virguli především horníci. Zpravidla se pohybovali doslova na hraně uznání či nařčení z čarodějnictví, ale protože jejich počínání bylo považováno za veskrze užitečné, zášť zavilých stopařů čarodějnic a čarodějů se jim vyhýbala. Encyklopedie vysvětlují, že ~se jedná od středověku až po dnešek používaný nevědecký způsob vyhledávání spodní vody i ložisek rudy pomocí virgule, tedy dřevěné nebo drátěné vidlice, ocelového pera, stočeného drátu nebo i kyvadla a dalších pomůcek~.

Co říkají vědci

A co na to věda? Například experti britského ministerstva obrany byli v roce 1971 po vlastních výzkumech skeptičtí. Prohlásili, že neexistuje žádný přesvědčivý důkaz a mluvili o pouhé náhodě. Ve středověku proutkaři nevyhledávali jen zdroje podzemní vody, ale jejich služby byly ceněny také při hledání nových ložisek železné rudy či nalezišť dalších kovů včetně nejvíce ceněného zlata. Používaly se různě tvarované dřevěné proutky. Nejznámějším tvarem byla vidlice. Pro výrobu virgule dokonce dříve platívala přesná magická pravidla. Muselo jít o 45 až 50 cm dlouhou vidlici tvaru písmene Y nejlépe z lískového (ale také ořechového i jasanového) dřeva, uříznutou 5 až 6 cm od rozdvojení. Virgule musela být uříznuta o tajemné svatojánské noci za jistého zaříkávání a někdy také za dalších magických obřadů. Pravidla pro práci jsou dodnes stejná. Virguli je třeba uchopit za konce tvaru Y oběma rukama (avšak nepříliš pevně) a nést před sebou před hrudníkem tak, aby špička vidlice mířila vpřed a mohl být znatelný její pohyb v místech nálezu. Však si můžete sami prověřit své případné proutkařské vlohy. Že neznáte ona zaříkávání při řezání lískového keře? Nevadí... Alespoň budete mít uspokojivou výmluvu při nezdaru. Místo virgule se používají také všelijaká jednoduchá kyvadla z obyčejného nebo ušlechtilého kovu. Nad proutkaři se sice usmíváme, ale když potřebujeme najít místo, kde má být vyhloubena či vyvrtána studna, pozveme je dál. Podle obecně rozšířeného jednoduchého vysvětlení prý hledané objekty vydávají jakýsi druh záření, které citlivý proutkař rozezná pomocí své virgule. Proto se také mluví jako o pozoruhodné ~citlivosti člověka na záření~. Věda něco takového odmítá. Zkušenost spokojených majitelů nových studen ji však potvrzuje. A tak otazník trvá.

Datum vydání: 5.8.2001

Archiv článků, dnes již neexistujícího deníku Super

Starší články z této rubriky:

Řídila Hitlera tajná společnost Thule?
Záhadná smrt tiskového magnáta
Vezměte si na pomoc karty
Umělé potrubí Marťanů?
Záhada na Kavkaze rozluštěna
Očití svědkové vypovídají

Novější články z této rubriky:

Záhada spirálového schodiště
Mystická tvář na skle
POZNEJTE TAJEMSTVÍ starých Mayů
Ukaž mi chodidlo, a já tě vyléčím
Břicho nafouklé jak balón
Co nám říkají pranostiky