Úvod | Super (rubriky)

Pěnišník je světák

Název rododendron je složen ze dvou řeckých slov: rhodos znamená růžový, nachový a dendron značí strom. Tahle v našich zahradách oblíbená a často vysazovaná dřevina má však ihezký český název - pěnišník.

Půl stovky druhů

Rod pěnišníků je velmi mnohotvárný, srovnatelný například s růžemi. V e volné přírodě se jich vyskytuje více než 500 druhů a k nim musíme přičíst ještě mnohem víc kultivarů, tedy šlechtěných kříženců. Stálezeleným říkáme rododendrony, opadavým azalky. Jsou rozšířené převážně ve vyšších polohách severní polokoule. Když to vezmeme od východu k západu, pak hlavní přirozenou oblastí výskytu jsou Japonsko, Korea, Čína, Barma, T ibet, Himálaj, Kašmír, Indie, Kavkaz, evropské velehory a území severní Ameriky. Ale ne všechny druhy jsou vhodné pro pěstování u nás, protože by buď nepřežily klima nebo by nedosáhly své původní krásy.

Od trpaslíků po obry

O rozmanitosti rododendronů svědčí kromě jiného i rozměry. Jsou například druhy vysoké jen 15 centimetrů, zcela plazivé, tvořící husté koberce. Na úplně opačném konci žebříčku stojí rododendrony stromovité, které dorůstají výšky až 25 metrů! Rovněž velikost listů je velmi rozdílná - ty nejmenší měří pouhý jeden centimetr, jiné mají listy až 80 cm dlouhé a 30 cm široké! Květy těchto dřevin hýří snad všemi barvami. Výjimku tvoří pouze barva zelená, hnědá a černá. Některé z nich navíc i nádherně voní.

Podmínky k životu

Rododendrony mají poměrně specifické nároky na pěstování. Vyžadují propustnou, stále vlhkou a mírně kyselou půdu (pH 4 - 5,5). Jenže kde ji vzít a nekrást? Ve většině případů musíme přiložit sami ruku k dílu. Nejlepší bude, když v místě, kam chceme rostliny vysazovat, do hloubky 30 až 40 cm úplně vyměníme původní zem za nový namíchaný substrát. Ten se bude skládat z hrubé rašeliny a jemné drcené kůry. K tomu všemu nakonec přidáme něco málo neutrálního nevápnitého kompostu a rostlinám bude jako v pokojíčku. Sazenice lépe porostou, když jich vysadíme víc pohromadě. Rozsazovat je můžeme bez problémů každé dva až tři roky. Díky jejich hustému kořenovému balu o tom nebudou ani vědě.

Sluníčko jen zvolna

Pěnišníky se nám odvděčí svou krásou pouze za předpokladu, že jim na zahradě najdeme vhodné místo. Stálezelené neopadavé druhy mívají v zimě často spálené listy od slunce, pokud na ně prudce svítí delší dobu. Proto je vhodné vysazovat je jako podrost pod vyšší, hlubokokořenné stromy nebo na okraje stromových, nejlépe jehličnatých skupin. Tam najdou přirozené závětří. Protože nesnášejí průvan, budou chráněny před přímým sluncem a navíc nám celá skupina vytvoří harmonicky sladěný celek.

Datum vydání: 27.5.2001

Archiv článků, dnes již neexistujícího deníku Super

Starší články z této rubriky:

Smilek se snoubí s plesnivkou

Novější články z této rubriky:

ZÁHONY BEZ CHEMIE aneb Rostliny, které léčí půdu
Aby mrkev chutnala
Rostliny po sklizni chtějí ošetřit
Rozzáří zahrádku
Důležité rady
Recepty