Úvod | Super (rubriky)

Kratochvíl si platil prvomájový průvod

Neváhal porušit i Benešův dekret

/MNICHOVICE, PRAHA/ Skladatele a klavíristu Martina Kratochvíla, který se dnes dožívá 55 let, má část veřejnosti za výstředníka, který už žije jen svými výlety do T ibetu a milionářskou zálibou v létání. Přitom je to jeden z mála lidí, kteří začali legálně podnikat už za socialismu. Ještě než v 80. letech vyjel na roční stáž do bostonské Berklee College of Music, stačil kromě koncertování se svou kapelou Jazz Q vybudovat na mnichovickém kopci Budíkov nahrávací studio. Daně z jeho činnosti plynuly přímo obci Mnichovice, kde se usadil. Zaráželo ho ale, že stejnou sumu, kterou obec od něj získala, pak radní utráceli za prvomájovou manifestaci. Budoucí kapitalista Kratochvíl tak nepřímo pomáhal udržovat dělnické tradice ve svém okolí.

Boj o média

Revoluce ho zastihla dobře připraveného, jeho družstvo Bonton začalo okamžitě množit vlastní desky a kazety. To mu ale nestačilo, a tak se vrhnul ido filmové produkce, kde sice ještě platil formální dekret prezidenta Beneše o znárodnění kinematografie, ale za porušení státního monopolu mu v porevoluční euforii už žádná sankce nehrozila. Jeho firma Bonton se stala prvním producentem soukromého filmu v naší novodobé historii. Šlo o Tankový prapor, pro nějž napsal i hudbu. Tento film ho málem i finančně zruinoval, než si na sebe postupně vydělal. Souběžně se Martin Kratochvíl zapojil do soutěže o získání vysílacích frekvencí pro soukromé vysílání. Na poli televizním neuspěl, ale Radio Bonton vyhrává ve středočeské kotlině dodnes.

Šahy kolem Trendu

Největším úspěchem Martina Kratochvíla se stalo ovládnutí státního podniku Supraphon při kuponové privatizaci. Stalo se tak prostřednictvím investičního fondu T rend, který spoluzakládal. Ten dnes sice již neexistuje, neboť on ani spoluzakladatel Michael Kocáb údajně už nebyli schopni docházet na valné hromady a ovlivňovat managementy všech podřízených firem. Proto prý oba odstoupili z jeho vedení. Nicméně tisíce drobných investorů, kteří nemohli tušit, že fond bude následníky zakladatelů vytunelován, svými body přispěly k tomu, že majoritu v Supraphonu získala nakonec Kratochvílova firma Bonton. Nezůstalo však jen u Supraphonu. Vydavatelství Českého hudebního fondu Panton se v polovině 90. let dostalo do vážné krize a byl to právě Martin Kratochvíl, který zprostředkoval koupi a obě firmy spojil. Od té doby se Martin Kratochvíl stal správcem nejvýznamnějších hudebních fondů v celé zemi.

Co s archivy desek

Jde o závazek, který si ne každý uvědomuje. Deníku Super svěřil Kratochvíl své problémy: ~Buďto na záchranu ohromných fondů desek a magnetických pásů přispěje stát, jako je tomu zvykem ve vyspělých evropských zemích, anebo se tempo digitalizace nahrávek podstatně sníží a některé nosiče boj s časem prohrají.~ Je tedy možná pro českou hudbu opravdu štěstím, že se jejích fondů nezmocnil obyčejný dravec s kalkulačkou v hlavě, ale hudebník Martin Kratochvíl, chápající význam kulturního dědictví. Kdyby Supraphon získal např. V iktor Kožený, jeho archivy by už zřejmě byly rozprášeny jako celá československá námořní flotila.

Datum vydání: 22.5.2001

Archiv článků, dnes již neexistujícího deníku Super

Starší články z této rubriky:

Norové nás mají rádi
Myslikovjan podlehl orgiím
Bez klavíru nedám ani ránu, říká zpěvačka Alice Springs
Bee Gees se opět vytáhli
DRBY
Páter se zlatem v hrdle

Novější články z této rubriky:

Nesvadbová: On je ochoten koketovat i s popelnicí
Horníčkovi se už lépe dýchá
Tereze Pergnerové VYKRADLY BYT KAMARÁDKY
Dalibor Janda našel záhadnou TRUHLU
Michal David: Prodá své hudební dítě do Paříže?
Kotvald a Hložek JSOU NA SEBE JAKO cizí