Úvod | Super (rubriky)

PORTORICKÝ SEN o kráse a štěstí

Pátek 11. května letošního roku, přibližně osmnáctá hodina Východoamerického času. Ze svých luxusních příbytků přímo u pláže Vyráží do malého ostrovního městečka Bayamón kolona dlouhých limuzín. Na dvě černé připadá jedna bílá. Kde se tady berou? Ostrov veliký přibližně 140 kilometrů na šířku náhle křižují desítky několikametrových korábů. Za jejich neprůhlednými skly a olivrejovanými řidiči sedí řada místních bossů. Zlehka usrkávají šampaňské a stále dokola probírají jediné téma; Podaří se domácí kandidátce uspět V boji s nesmlouvavou konkurencí? V Portoriku se schyluje k válce.

Denise Quinones mezitím na toaletě bayamónské basketbalové haly pokleká a modlí se k nedávno zemřelé babičce. Dodává si elán, aby měla sílu vznešeně a důstojně projít večerem. Ať už dopadne jakkoli, její život se radikálně změní. Buď ji jako vítězku Miss Universe 2001 čeká sedmihodinový let do New Yorku, anebo kratší, ovšem neméně namáhavá cesta do zapadlého městečka Lares kdesi v portorickém vnitrozemí. Cesta, na níž bude muset čelit zklamaným pohledům domorodců a vyčítavým, bolestivým slovům médií. Portoričané umí žít. Dokáží se oslnivě radovat. A tenhle večer se rozhodli zasvětit oslavám. Denise je jakousi dobrovolnou obětí položenou na oltář celonárodního šílenství. ~Jsme hrdí na svou španělskou krev. Jsme pyšní na naši americkou ústavu. A milujeme nezkrotnou krásu našich dívek,~ zaníceně provolává Safir, portorický dealer s auty. Nepřipouští si možnost, že by domácí soutěžící mohla prohrát. To se spíš pokazí jedno z jeho aut. Což je podle Safira naprosto vyloučené. Zvuk policejních sirén. Na rozpálené silnici se odráží červenomodrý odlesk majáčku. Ozbrojení muži na harleyích si užívají každou vteřinu své pompéznosti. Pokud nemáte oficiální pozvánku, novinářskou akreditaci anebo zakoupenou vstupenku v hodnotě 750 amerických dolarů, na vymezeném území nejste vítáni. Situace je značně nepřehledná. Podvečerní vedro a napjaté očekávání přináší první konflikty. Ležérně oblečený byznysmen a velkolepě vystrojená žena se hádají. Padá první facka. Dáma hystericky trhá lístek a svým zbytečným gestem si uzavírá cestu na slavnostní finále. Chvíli trvá, než jí to dojde. Zbrunátní a zničeho nic se vrhne na zem, kde zmateně sbírá jednotlivé útržky. Je to vrcholně trapné. Vrcholně emotivní. Dokonale portorické. Krása znamená pro Portoričany hodně. Když se dobře rozhlédnete, poznáte to. Každý detail, záhyb sukně, styl, jakým řidič vystrkuje ruku z okénka svého zánovního fordu. Pláže překypují sotva plnoletými slečinkami s perfektním tělem. Na ulicích čelíte krok za krokem vzrušující rafinovanosti třicetiletých žen, které vás svými koketními pohledy přivádějí na pokraj erupce. Tady v tropech se dospívá rychleji a žije pomaleji. Úžasná kombinace. Miss Universe se do Portorika vrátila poněkolikáté. Výstřední milionář a organizátor soutěže Donald Trump tenhle ostrov miluje. Portoričané to vědí: Letošní ročník se proto mění ve festival latinské zábavy. Na pódiu vystupuje domácí miláček Ricky Martin a celá země šílí. Tancuje s ním a vychutnává si jeho senzační úspěch v mezinárodních hitparádách. Čeká podobný osud i uhrančivě krásnou Denise? Tam, kde svítí reflektory, se vždy najde dost těch, kteří se chtějí objevit v jejich záři. A vždy se na většinu nedostane. Pokud vyhraje Denise, půjde z kola jiná favoritka. Venezuelanka podstoupila množství malých plastických operací, aby učarovala porotě. Francouzka si o sobě přečetla, že se narodila jako muž, a jen stěží jí někdo vrátí pošramocenou čest. Těch, co přebývá, je zatraceně hodně. A mezi nimi i Češka Petra Kocarová. Měsíc dřiny a odříkání se mohl změnit v triumf. Ale Češi nejsou tak posedli jako Portoričané. Pachuť neúspěchu se vytratí s další novinovou stránkou. Kdyby nevyhráli hokejisté, strhla by se mela. Zklamaná krasavice opuštěná na druhé straně zeměkoule nás nerozhodí. Portoriko je nádherné. Každý prožitý den tu stojí za to. Ovšem pátek 11. května byl mimořádný. Denise zvítězila a s ní i hrdost a pýcha domácích. Ještě dlouho se bude vzpomínat na to, jaká vlna vášní se prohnala ostrovem. Jenže na rozdíl od hurikánů a tornád tahle bouře emocí přinesla především radost a slzy štěstí. Ze 77 soutěžících dívek mohla vyhrát jen jedna. Jistě, jen jedna - ta domácí.

Datum vydání: 19.5.2001

Archiv článků, dnes již neexistujícího deníku Super

Starší články z této rubriky:

Novější články z této rubriky:

Boje zuří 80 km od Kábulu
V Islámábádu roste napětí
Pákistán zaplavují lidé bez naděje
Kábul děsí hon na Ládina
Ládin možná vypadá úplně jinak
Bída v Ostravě: Každý den jen housky a mléko